Přeskočit na hlavní obsah

Přírodní park Pod Štědým


Přírodní park Pod Štědrým je protkán spoustou cest, cestiček a pěšinek. Je radost v něm pobíhat. Není návštěvy, kdy bychom nenarazili na novou cestu nebo pěšinku, kterou je třeba prozkoumat. Někdy právě ty nejmenší pěšinky, v lese sotva znatelné, nás zavedou na místa, která by na jejich konci nikdo nečekal.

Jednou nás cesta zavede k rybníku, podruhé na vyhlídku, jindy zase do míst, kde rostou hodně zvláštní stromy. Tam já to mám moc rád. Tam žije spousta kámošů. Není procházky, kdy bychom tam nepotkali alespoň jednu srnku.

Někdy nás cesta zavede pouze na rozcestí a musíme hledat další cestu, kterou se máme vydat. Přírodním parkem vede několik cest krásně upravených, ale těm se snažíme vyhnout. Už víme, že vedou skrz přírodní park a není kolem nich co moc zkoumat. Občas tam narazíme na čmeldu, který opylovává rozkvetlou květinu. V houbařské sezóně podél hlavních cest rostou muchomůrky. Ale pestrý život kolem nich není.

Podél cest neasfaltových, to je jiná. I když jsou krásně udržované, už je kolem nich jiný život. Tu narazíme na srnku, tu na lišku. Občas potkáme i mraveniště nebo kance. Na kraji lesa narazíme na zajíce či bažanta. O hmyzu ani nemluvím. Sem chodíme i na houby. Jednou panička houbařila tak usilovně, že nás zavedla do bažiny. To byla sranda, tam se nám líbilo. To jsme to tu ale moc neznali. Nyní k lázním chodíme pravidelně, ale jejich možností využívám pouze já se ségruší, panička využívá lávek.

Nejraději ale chodíme po malých pěšinkách. Ty jsou ze všech nejzajímavější. Někdy jdete podél školky, někdy podél potoka. Na podzim jsou potůčky obvykle bez vody, ale zase v nich rostou houby. Na konci těch nejmenších pěšinek obvykle objevíme ty nejkrásnější místa. Třeba Velký Přebudovský rybník, studánky, psí lázně a někdy pouze bažinu.

Tak co přátelé, kterou cestičku si vyberete pro své toulky vy?