Přeskočit na hlavní obsah

Pomník Josefa Hubáčka



Nikdy by mne nenapadlo, že kamkoli nás tlapky zanesou, nějaký pomník potkáme. Je pravda, že ne na každé procházce se tak stane, ale v poslední době jich potkáváme opravdu hodně. Pomník, o kterém vám budu dnes vyprávět, jsme s paničkou objevili na kraji Brdských lesů, u obce Noviny. Tedy u obce, jsou to tři domky v zatáčce.

Ať už jde o pomník padlým hrdinům nebo o pomník s neznámým původem, všechny stojí o malé zastavení a porozhlédnutí se kolem. Nejinak tomu je tentokrát. Pomník je sice na mapě uveden, ale žádné bližší k informace k němu na internetu nejsou. To je podle mne škoda. Vždyť každý pomník vznikl za nějakým účelem.

Toulali jsme se jen tak lesem, ptáčci nám zpívali do kroku a tlapky nás vedly po asfaltové cestě. Kolem cesty byla spousta mravenišť. Některá velká, jiná menší. Všechna byla obydlená a mravenečci pracovali.

Když jsem měl mraveniště prozkoumaná, vydal jsem se na druhou stranu cesty, do borůvčí. Tím běhám rád. Jak jsem si takhle pobíhal, narazil jsem na velký kámen. Stál si sám na kraji borůvčí, vedle pěšinky pod velkými stromy. Kdybych se pozorně díval, určitě bych ho viděl už z cesty.

Svůj nález jsem musel paničce oznámit. Vždyť co by to bylo za procházku, kdybych si objev nechal sám pro sebe. Panička mi navíc k objevu může říci něco více.

Za chvilku jsem již věděl, že kámen, který jsem objevil, je pomník postavený na památku Josefa Hubáčka, který na tomto místě zahynul při kácení stromů. Chvilku jsem tu v klidu postál a přemýšlel. Poté jsem si pomník pořádně prohlédl. Je vidět, že sem občas nějaký ten človíček zabloudí, ale moc jich není. Zato srnek, těch je tu dost.

Když jsem měl pomník prozkoumaný, vydal jsem se podívat po okolí. Cesta mírně stoupala a já si pobíhal, kam mne tlapky nesly. Potkal jsem nespočet mravenišť, která bujela životem, poslouchal ptáčky a těšil se z dnešního dne. Dnešní procházka byla sice krátká, ale stála za to.