Vodičky na koupání není nikdy
dost. Jak všichni víte, koupu se skoro všude, kde to jde. A jak rád.
V Kaprově tomu bylo jinak. Zde by mne do vody nikdo nedostal. Tedy možná
dostal, ale to by v okolí nesměly být krásné čisté rybníky.
V poslední době vám hodně
vyprávím o rybnících v okolí Tchořovic. To je lokalita pro mne jako
dělaná. Rybník na rybníku. Většina s naprosto průzračnou vodou. U
některých nechybí ani plážička.
Ani jedním z těchto bodů
Kaprov nevyniká. Je to jediný rybník v okolí, který je zelený. Sice ne
moc, ale k průzračně čisté vodě má daleko. Možná je to tím, že je to malý
rybníček a podle názvu v něm bydlí kapři.
Obyvatelstvo Kaprova jsem
nezkoumal. Zato jsem pořádně prozkoumal okolí rybníka. Nejvíce mne zaujala
chatka na břehu. Ta je pěkná. Asi stále slouží rybářům, kteří se o rybník
starají. Do místní krajiny krásně zapadá.
Když jsem měl chatku a rybník
očíhnutý, šel jsem se podívat po okolí. Běhal jsem po měkoučké cestě a koukal,
jestli nenarazím na nějakého kámoše.
Žádného kámoše jsem nepotkal. Ani
famfrňák žádného nenavětřil. Pokud mne ovšem očadla nešálí, podle stop tu bydlí
srnky a zajoši. Tomu se ani moc nedivím. Lokalita k jejich pobytu naprosto
vybízí.
Po chvilce pobíhání jsem změnil
směr a Kapřín nechal za zády. Běžel jsem po cestě ke keřům, které mne z dálky
zaujaly. Podobných keřů v okolí moc není, proto si myslím, že ukrývají
nějaké tajemství.
Kebulí se mi honilo, ž by tu mohl
bydlet nějaký ten zajoch. Oběhl jsem proto keře zezadu a pořádně je očmuchal.
Z této strany jsem zajocha nenavětřil. Běžel jsem dál podél keřů. Už už se
stáčely k cestě, když tu jsem si všimnul, že se zvláštně rozestupují.
Kopnul jsem proto do vrtule a
vběhl na cestu. Kousíček jsem běžel po cestě a rychle se blížil
k místečku, kde určitě něco bude.
Mezi keři opravdu něco bylo. Stál
tam křížek v celé své kráse. První křížek co na mne působil zapomenutě.
Stál tam tak sám. Keře mu ustupovaly a trávu kdysi někdo posekal.
Většina křížků mne vybízela
k zastavení a zamyšlení. Jenže tento křížek mi dává brouka do kebule.
Stojí si na hezkém místě. Otočený je do přírody a občas kolem něj někdo projde.
Proč u něj mám dojem, že na něj někdo zapomněl?
