Přeskočit na hlavní obsah

Podolský most


Když je chvilku teplíčko, je třeba zavítat k vodě. Ne, že bychom to sem měli zrovna blízko, ale Podolský most a jeho okolí máme rádi. 

 Zastavovat jsme se zde začali teprve předloni. Do té doby jsme vždy jen prosvištěli kolem. Nyní již víme, že to byla chyba. Nejde pouze o prohlídku tohoto mostu. Od mostu je krásná vyhlídka do okolí. A když je malý provoz, vydáme se po úzkém chodníčku na most a panička se kouká na řeku.

 Z mostu je vidět opravdu hodně daleko. Jen je škoda, že chodníček je pouze metr široký a zábradlí tak vysoké. Musím zde být hodně opatrný a ke všemu nic nevidím. Takže když se jde panička kochat z mostu, sedím jí u nohy a čekám, až vyrazíme zpět.

 Z vyhlídky z parkoviště u mostu, to je jiná. Tam se kochám i já. Vidím na protější břeh a na řeku. Na to, že je vyhlídka hned u hlavního tahu mezi Táborem a Pískem, je na vyhlídce ticho a klid. Možná že myšlenky co se mi zde honí kebulí, veškerý hluk od silnice utlumí, kdo ví.

 Toto místo je jedno z mála míst, kde se zastavím i já. Tlapky přestanou mít potřebu kamkoli běžet a jsou schopné jen tak v klidu se mnou ležet a kochat se. Stejkárna nemá potřebu žadonit o kousek zmrzliny co jí panička. Jsem zde v naprostém klidu a maximálně pohroužen ve svých myšlenkách. Někdy je mi až líto, že odtud odjíždíme.

 To se však změní ve chvíli, kdy sjíždíme k řece. To už jsem napnutý jak struna a těším se, až budeme u vody. Cesta k vodě je uzounká a panička je vždy nervózní, že někoho potkáme. A já s ní. Na silnici se vejde pouze jedno auto a míst k vyhnutí je tu opravdu málo. Navíc je silnice samá zatáčka.

 Když už se dostaneme k vodě, to je radosti. Vyskočím z auta, počkám, až se panička zberchá a fofrnicky mažeme k vodě. Už máme své místečko. Jezdíme k bývalému kamennému mostu, ale ten obvykle nevidíme. Je skoro celý rok pod vodou.

 Toto místečko je naše oblíbené i proto, že tu není nikde ani noha. I rybáři chytají o kousek dále. To se mi to tu plave jedna radost. Ke všemu sem nevede tak adrenalinová cesta, jako na naše oblíbené místo na druhém břehu řeky.

 V neposlední řadě jako velké plus vidím to, že je tu písek a žádné velké balvany jako na druhém břehu. Dokonce jsme objevili zákoutí, kde může vegetovat i panička. Vstup do vody je plynulý, takže co více si přát? Snad jen to, aby nám tu místečko vydrželo co nejdéle.