Přeskočit na hlavní obsah

Bílý potok


 Tentokrát mne člobrdice překvapila. První naše kroky vedl do Přírodního parku Pod Štědrým. K mému milému překvapení jsme se vydali tou nejkratší cestou ven a mne bylo jasné, že se jdeme podívat na Bílý potok.

 Bílý potok není jen tak obyčejný potok. Hrdě si teče skrz les. Jeho koryto je plné kamení. Kroutí se lesem a příjemně šumí do dálky.

 Podél potoku vedou dvě cesty. Jedna nová, která je sice místy zarostlá, ale dá se po ní jet i na kole. Já mám raději cestu druhou. Ta je stará a určitě toho hodně pamatuje. Znatelná už je jen místy. Jsou místečka, kde bývalou cestu poznáte pouze podle vyskládaného kamení kolem. Tato cesta je pokrytá jehličím a vede po kraji potoka.

 Po nedávných deštích je Bílý potok plný vody. Jeho hučení je slyšet do dálky. Kamínky na dně jsou schované pod vodou a nad vodou jsou vidět nádherné obroušené velké kameny. Tady je ták nádherně. Kdybych mohl, zůstanu tu a ani se nehnu.

 Když si tu tak tlapkáte po cestě, zanedlouho dotlapkáte na místo, kde se nad potokem začíná zvedat kopec. Není moc vysoký. Je porostlý statnými stromy, které ukrývají veliké balvany. K těm jsem se ještě nedostal. Ale jednou člobrdici přesvědčím.

 Od tohoto kopce začíná být potok přemostěný starými mostky. Některé se v čase skoro ztratily. Některé jsou krásně vidět, jsou v perfektním stavu a vedou od nich cesty, které se posléze ztratí v neznámu. Jsou tu také mostky, které jako by tu nebyly. Zbyly z nich pouze pruhy kamení, které tvoří malé jezy.

 Jeden si tu připadá jako v pohádce. Jakmile jednou dojde ke korytu potůčku, nejraději by vedle něj pokračoval až na konec. Bohužel část potůčku je vedle koryta skoro neprůchozí. Roste u maliní a spousta kopřiv. A tudy já nerad chodím.

 Musím ovšem přiznat, že kopřivami jsem tu už jednou prošel. To jsem tu byl prvně a byl jsem opravdu hodně zvědavý. Objevil jsem kdysi určitě krásný rybník. Dnes z něj zbyla pouze kamenná hráz. Všímavým očadlům ovšem neunikne výpusť bývalého rybníka. To je také krásné místo. Jenže pouze pro odvážné.

 Asi se sem budu muset vypravit na podzim, kdy po kopřivách a maliní nebude ani památky. Vyzkoušet přejít přes starý mostek, prozkoumat balvany na druhém břehu potůčku a dojít až na jeho konec. Tato procházka určitě uspokojí mé zvědavé myšlenky.