Přeskočit na hlavní obsah

Křížek u Liškova

 

 Už jsem zase doma. Prázdniny pomalu končí a já se jdu opět potoulat přírodním parkem Pod Štědrým. Je opravdu dlouho, co jsem vám z něj štěkal naposledy. Léto jsem trávil v Brdech a kolem Orlíku a do mého nejbližšího lesa jsem se nedostal.

 Přeběhl jsem přes sklizené pole, na kterém ještě nedávno rostlo obilí, a v mžiku jsem byl v lese. Krásném hlubokém lese, kde lišky dávají dobrou noc. Ani nevíte, jak moc jsem rád, že tomuto místu se kůrovec vyhnul. Všude kolem mne rostou vysoké jehličnaté stromy. Podél lesních cest tečou potůčky vody. Lesní cesty mizí a zase se objevují. Přírodní park Pod Štědrým je opravdu nádherné místečko.

 Tlapkal jsem si z kopečka, poslouchal zpěv ptáků, nad kebulí mi svítil puňťa a já se rozhlížel kolem sebe. Očadla hledala změny, které se tu mohly odehrát, když jsem se toulal jinde. Ušadla poslouchala, zda nějaký kámoš neprozradí novinky, co se tu v mé nepřítomnosti odehrály. A famfrňák? Ten si jen tak pro radost větřil.

 Netrvalo dlouho a došel jsem na krásnou lesní cestu, která vede podél Bílého potoka. Stále jsem si tlapkal z kopečka a v duchu si štěkal, jak je tu krásně. Občas jsem skočil do potůčku, abych se napil, a hned jsem byl zase na cestě. To víte, cesta do Liškova je dlouhá.

 Netrvalo dlouho a les přede mnou se otevřel. Po levé tlapce, kudy teče potůček, to byl stále nádherný hustý les. Po pravé tlapce bylo několik stromů a keřů a za nimi se schovávala pole. Došel jsem na místečko, které mám tak moc rád.

 Konečně jsem se mohl pořádně rozeběhnout. Tlapka začala střídat tlapku, ušadla letěla za tělem a chvost vtěl člobrdici na pozdrav. Celé mé já mířilo ke křížku, který stojí pod majestátním stromem. Za křížkem je brod, kterým protéká čistá vodička.

 Tohle místo je jedno z nejkrásnějších míst v celém přírodním parku Pod Štědrým. Na jednom malém kousku je vše, co si mohu přát. Nádherný křížek, o který se někdo stará. Teče tudy potůček s čistou vodičkou. A stín, který mi blízký les poskytuje, to je další bájo věc v tomto horkém počasí.

 Ke křížku u Liškova se vracím moc rád. Vždy je u něj naprostý klid. Občas cestou minu srnku a na louce u lesa lišáka, který tu určitě bydlí déle než já. Vždy když jej z dálky zmerčím, mrkneme na sebe, zavrtíme chvostem na pozdrav a pokračujeme dále na místa, kam nás tlapky zanesou.