Přeskočit na hlavní obsah

Fabiánův pramen

 


 To jsem si jednou mašíroval po krásné lesní cestě zasypané malými kamínky. Nad kebulí mi svítil puňta, který mi místy i hřbet ohříval. Do kroku mi zpívali ptáčci a tlapky si tlapkaly jedna za druhou. Nikam jsem nespěchal. Nebylo kam ani proč. Byl jsem v nádherném hustém lese, kde pouze místy byla vytěžená místa. Kupodivu i na ně byl krásný pohled. Odkrývaly skalky, které se částečně schovávaly pod jehličím.

 Tlapkal jsem si po upravené lesní cestě. Kebulí se mi honilo, jaký je krásný den. Co chvilku jsem na cestě překročil broučka, co chvilku jsem se napil z louže, která byla na cestě. Občas mi lehce před famfrňákem proletěl ptáček a já si řekl, jakou má odvahu.

 Tlapkal jsem si rychlostí, tlapka tlapku mine a nikam nespěchal. Člobrdice se mnou držela krok a co chvilku něco vyfotila. Zanedlouho jsem vedle cesty uviděl maliní a ostružiní. V tu chvíli mi došlo, proč mi těsně před famfrňákem občas proletí ptáček. Rozeběhl jsem se vpřed zjistit, zda jsou ptáčci doma. K mému překvapení jsem žádného nevyčmuchal. Zato jsem očividně vyčmuchal svačinku pro člobrdici. Chtěla se se mnou podělit, ale maliny ani ostružiny nejsou pro mne žádná bašta.

 Rozhodl jsem se vyrazit pomalu kupředu a prozkoumat okolí. Po levé tlapce jsem měl kopec, do kterého se mi tlapkat nechtělo. Byl docela prudký a navíc samý vysoký strom. Nic záhadného očadla neviděla a famfrňák nehlásil. Zato po pravé tlapce se kopeček jen mírně svažoval. Pod vysokými stromy rostla spousta keříků a dalších rostlinek. Při pohledu z kopečka očadla nestačila zírat, co všechno viděla. Famfrňák větřil vodičku a ušadla slyšela příjemné šustění. Vydal jsem se proto do útrob lesa.

 Tlapkal jsem si opatrně hlouběji a hlouběji. Co chvilku jsem překročil maliní, opodál jsem přeskočil popadané stromy. Vodička byla cítit čím dál více. A nejen vodička. K vůni vodičky se přidala i vůně svěžího bahýnka. Na tomto místě měl famfrňák pré. Očadla se již nerozhlížela po okolí. Měla co dělat, aby kontrolovala cestu.

 Čím více jsem cítil vodičku a bahýnko, tím rychleji mé tlapky tlapkaly. Než jsem se nadál, stál jsem u potůčku s bájo čistou vodičkou. Chtěl jsem do ní hupsnout, ale ještě jsem se musel ohlásit člobrdici. Kouknul jsem doleva na cestu a očadla zmerčila něco, co mne hodně překvapilo.

 Stále jsem koukal směrem k cestě, po které šla člobrdice a lákal jí k sobě. Byl jsem moc zvědavý, jak na můj objev zareaguje. Věděl jsem, že určitě bude hodně překvapená. Možná ještě více než jsem byl překvapený já.

 Trvalo celou věčnost, než ke mne člobrdice dorazila. Musela překročit popadané stromy a obejít husté bahýnko, což nebyla vůbec žádná sranda. Kdyby to vzala skrz bahýnko, vypadali bychom jako tým. Ale to ona ne. Musela se ke mne dostat v čistých botách. Sotva ke mne dorazila, koukla na místo, kde se skrýval mnou nalezený poklad. To jste měli vidět, jak se jí rozzářila očadla.

 V mechu kapradí, kousíček od nás, hezky schovaná, byla malá studánka. Studánka, ze které vytékala krásně čistá voňavá vodička. A že jí teklo. Celý potůček. Konečně jsem mohl hupsnout do vodičky. Jenže co jsem nechtěl, to se stalo. Sotva jsem se od studánky otočil, uviděl jsem super bájo hluboké kaliště. Čistá vodička, ta je na kožíšek dobrá. Jenže takové super bájo bahenní lázně, to je teprve pohádka. A na takto pohádkovém místě, to je pohádka v pohádce.

 Než se člobrdice stačila rozkoukat, už jsem se rochnil v kališti. Ani nevíte, jakou jsem měl radost. Tolik bahýnka jsem měl na sobě a v kališti jako by jej neubylo. Sem budu muset brát člobrdici častěji. U Fabiánova pramene si každý najde své potěšení. Člobrdové studánku a jejich psí parťáci super bájo lázně.

 Co dělat, kdyby vás člobrdové na místo vzít nechtěli? Štěkněte jim, že mezi kalištěm a studánkou teče potůček s průzračně čistou vodičkou. Fabián myslel na všechno a na všechny, takže od studánky půjdete opět s čistým já.

 Zajímá vás, kam jsem měl namířeno, když jsem objevil Fabiánův pramen? To se dočtete v mojí knížce plné pohádkových brdských míst. Její vznik můžete podpořit zde:

https://www.hithit.com/cs/project/8369/kniha-s-tulacky-po-brdech. Bez vaší podpory se neobejdu a knihu v papírové podobě nevydám. Myslím si, že by to byla velká škoda, protože v knize vám štěknu minimálně o stu zajímavých zastavení a budete mít naplánováno více jak deset výletů. Budete se tak moci vydat v mých stopách a nebudete se muset bát, že se někam nedostanete. Všechna místa jsem s člobrdicí a za asistence ségruše opravdu prošel po trase tak, jak vám o nich štěknu v knize. Má kniha bude skvělý dárek k Vánocům, protože když všechno dobře vyjde, do Vánoc budete mít knihu doma.