Přeskočit na hlavní obsah

Vrchol Na Skále

 

 V posledních dnech nám počasí moc nepřeje a chtě nechtě, nemohu jít na dlouhý výlet do Brd. Tedy, já bych jít mohl, ale člobrdice říká, že je lepší počkat na hezčí počasí. Toulám se proto pod Brdy a musím štěknout, že i pod nimi je krásně. Velká část polí je sklizená, louky jsou posečené a nejsem odkázán pouze na polní cesty. To se mi to tlapká, jedna radost.

 Dnes jsem vyrazil s radostným vrtěním chvostem do malého kopečka za Dožice. Metl jsem si po krásné polní cestě a užíval si chvilek, kdy na mne vykoukl puňťa. Nad kebulí mi zpívali ptáčci a já byl rád, že jsem opět na procházce.

 Chvilku jsem letěl po poli, chvilku byl na cestě. Minul jsem vodárnu a pokračoval dál, přímo za famfrňákem. Nikam jsem nespěchal. Že bych zmoknul, tomu jsem nevěřil. Ale počasí jako stvořené pro brdský výlet opravdu nebylo.

 Netrvalo dlouho a vběhl do jsem do lesíka. Lesíka ne moc hlubokého, ale přesto krásného. Prosvištěl jsem jím a než jsem se nadál, už jsem stál u asfaltky. Kam tato cesta vede, je mi záhadou. Ale asfalt má opravdu krásný. Přeběhl jsem silnici a už jsem pelášil mezi keři pod vysokými stromy, co mi tlapky stačily. Všude, kam očadlo dohlédlo, byl les.

 Netrvalo dlouho a keře se pomalu vytrácely. Místo nich se začaly objevovat kameny. Čím hlouběji do lesa jsem šel, tím bylo kamenů více a byly čím dál tím větší. Zanedlouho jsem stál na místě, kde se kameny střídaly s maliním a za nimi byla široká skála.

 Skála ne moc vysoká, ale hodně široká, přitahovala mou pozornost. Famfrňák nevětřil nic zvláštního, ale ušadla slyšela neustálý šramot. To jsem musel jít prozkoumat. Napnul jsem nejen ušadla, ale i očadla, přikrčil se a pomalu vyrazil kupředu. Opatrně, co tlapka tlapku mine, jsem stoupal na vrchol skalky. Než jsem se nadál, stál jsem na místě. Všude kolem mne byly keře, vyhlídka žádná a zdroj šustění jsem neobjevil. Asi to byla myška, co si se mnou hrála, nevím.

 Porozhlédl jsem se kolem sebe a zjistil, že jsem Na Skále. Tedy, člobrdice mi to pískla, mne samotného by nenapadlo, že jsem na vrcholu. Ještě jednou se rozhlédl na všechny strany a vyrazil prozkoumat blízké okolí vrcholu. K mému překvapení jsem zjistil, že se vrchol důkladně prozkoumat nedá. Tedy, ono by to asi šlo, ale všude roste maliní či ostružiní a tím běhá tuze nerad. Proto jsem zkoumání vrcholu vzdal a jen tak si pobíhal lesem, co mi zbylé síly dovolily.

 

Námi oblíbená místa znáte. Hodně našich čtenářů si přálo, abychom je zpracovali do knihy. Slovo dalo slovo, my vyrazili do Brd. Když vše dobře dopadne, k Vánocům bude kniha v knihovnách lidí, kteří se rádi toulají zapomenutými místy a nádhernou přírodou. Kdo by chtěl, může nás podpořit zde:

 

https://www.hithit.com/cs/project/8369/kniha-s-tulacky-po-brdech

 

Na jaká místa se můžete v knize těšit? Na Lovecký zámeček Vacíkov, vrcholy Beran, Malý Tok, Třemšín, Plešivec, Nad Maráskem a Houpák, počtete si i o tajemném Čertovu vřetenu a zřícenině hradu Valdek. To samozřejmě není vše. V knize bude i nespočet dalších zastávek nedaleko těchto cílů.