Přeskočit na hlavní obsah

Studánka U boudy Soudná

 

 Tlapkal jsem hlubokým vzrostlým lesem po zpevněné cestě. Do kroku mi zpívali ptáčci a já už ani nevěděl, kdy naposledy na mne dopadly sluneční paprsky. Vzrostlé stromy stínily cestu, po které jsem tlapkal a já jim za to byl moc vděčný.

 Les krásně voněl a já tlapkal stále kupředu. Spokojeně jsem vrtěl chvostem, co chvilku s radostí počkal na člobrdici. Jakpak by také ne. Očadla měla stále na co koukat. Moc často se mi nestává, že bych tlapkal lesem, pod stromy viděl spoustu šišek a jehličí a sem tam trs kapradí. Takových míst je opravdu pomálu.

 Minul jsem další rozcestí a tlapkal stále kupředu. Famfrňák jsem měl v pohotovosti. Bylo mi jasné, že místního kámoše jen tak nenavětří, ale nějaké zajímavé místečko by vyčmuchat mohl.

 Netrvalo dlouho a zmerčil jsem mrňousek před sebou po pravé tlapce pěšinku. Juknul jsem na člobrdici a vyrazil kupředu. Tlapky zrychlily a v mžiku jsem letěl s větrem o závod. Ušadla mi poletovala na kebulíně a chvost se stále vrtěl radostí.

 V mžiku jsem byl na pěšince a pelášil kupředu. Famfrňák v pohotovosti začal cítit vodičku. Jen očadla stále nic neviděla. Letěl jsem pod vysokými stromy a najednou byl u studánky. Krásné dřevěné studánky, která skoro splynula s okolím.

 Objevil jsem studánku s dlouhým názvem U boudy Soudná. Stála u pěšinky, po které jsem letěl, a nechala se chránit vysokým smrkem. Ve stínu stromu mi úplně splynula s okolím. Nebýt kapradí, které očadla zmerčila, asi bych studánku minul.

 Jak jsem tak stál u studánky a rozhlížel se, kebuli stále zaměstnávala myšlenka, jak je možné, že jsem studánku málem minul. Od studánky jsem viděl cestu, ze které jsem seběhl na pěšinku. Stále jsem stál na pěšince a studánka, nikterak malá, byla hned vedle mne. Ale přesto jsem jí neviděl.

 Musím vám štěknout, že ač to nevypadá, kdo o studánce nebude vědět, snadno ji mine. I přesto, že ke studánce vede od rozcestí turistická značka, může se vám stát, že si studánky v první chvíli nevšimnete. Když však dojdete k poslednímu čtverečku, zmerčíte pěšinku. Vyrazte pomalu po pěšince kupředu a to by bylo, abyste studánku minuli.