Přeskočit na hlavní obsah

Zbytky tvrze Neslívy

 

 Občas mne tlapky zanesou mimo Brdy a já nestíhám valit očadla. Tentokrát mne zavedly na průzkum zbytků tvrze Neslívy. To, co jsem na místě objevil, mne opravdu hodně překvapilo.

 Tlapkal jsem zpevněnou cestou z dlouhého kopečka. Všude kolem mne rostly vysoké jehličnany. Pod nimi, všude kam očadlo dohlédlo, rostl mech a vedla spousta pěšinek. Když jsem pěšinky zmerčil, kopnul jsem do vrtule a dal se na průzkum.

 Ušadla mi vlála ve větru, famfrňák větřil vůni lesa a očadla koukala po místech, která bych měl ještě prozkoumat. Co chvilku jsem se zastavil u houští, kam jak moc dobře víte, nesmím. Objevil jsem pařezy porostlé mechem a choroši. O mrňousek dál jsem objevil balvan.

 Lítal jsem s větrem o závod pod vysokými stromy, až jsem narazil na oplocenku. To se ví, zmerčil jsem jí na poslední chvíli a tak tak se jí vyhnul. V tu chvíli mi doštěklo, že je na čase vrátit se k člobrdici a chvilku jí dělat společnost.

 Po boku člobrdice jsem dotlapkal na rozcestí a pokračoval dále z kopečka, přímo za famfrňákem. Prosvištěl jsem potůčkem, který člobrdice přešla po dřevěném mostku a než jsem se nadál, už mne tlapky nesly kolem mýtiny po super bájo mlaskavé pěšince. Svištěl jsem kupředu a dával pozor, aby mi nepodjely tlapky. Co chvilku jsem se vyhnul pařezu a přeskočil díru v zemi. Než jsem se nadál, už jsem stál všema čtyřma na pevné zemi ve vysoké trávě. Tady jsem měl konečně čas se pořádně porozhlédnout.

 Prohlížel jsem si místo, kudy jsem sem přitlapkal. Po nedávné těžbě dřeva není cesta úplně v pořádku. Člobrdice stále ještě klouzala bahnivou pěšinkou mým směrem. Zabahněná ségruše se řítila přímo na mne. Od jakékoli snahy přijít alespoň trošku si podobná a nezakrytá bahnem upustila. Nedaleko ode mne tekl potůček a mrňousek za chvostem jsem měl tak zajímavé místo, že tlapky měly co dělat, aby zůstaly v klidu a počkaly, až ke mne dorazí člobrdice.

 S celou smečku po boku jsem se vydal na průzkum. Vysoká tráva mne lechtala na bříšku a já s úsměvem na tváři lítal lechtání naproti. Co chvilku jsem svištěl pod valem, abych o mrňousek dál na val vyskočil a z výšky se rozhlédl po okolí. O mrňousek dál jsem opět z valu seskočil a svištěl roklinkou mezi valy.

 Už ani nevím, kolikrát jsem běžel roklinkou a kolikrát po valu. Co však vím s jistotou je, že roklinek a valů je tu tolik, že je opravdu co zkoumat. Šikovný průzkumník tu určitě objeví i nory mých místních kámošů a nehupsne do potůčku opodál. Nevím, jak to tu bude vypadat za pár dní, natož v létě. Možná se tu opět zastavím a místečko prozkoumám. Kdo ví.