
Když nevíte, kam by, stačí jen
jít na místo, kam vás nohy nesou. Já se takhle dostal ke křížku a vysílači Na
Burku. Že vycházka k vysílači není to pravé ořechové? To přeci vůbec
nevadí. Cestou se můžete kochat nádhernou přírodou a na kopečku rozhodnout, kudy
se vydáte dál. Možností je hned několik.
Jen co jsem ráno otevřel očadla a
uviděl za oknem snížek, byly mé tlapky k nezastavení. I když jsem každý
den někde, snížek si musím užít, dokud jen to jde. Vím, má ještě sněžit. Ale
jistota je jistota a já si raději užiji okamžik tady a teď a budu mile
překvapen, až se budu brodit snížkem po bříško, než abych čekal na další
nadílku a pro dlouhé čekání si snížek ani letos neužil.
S člobrdicí po boku jsem se
vydal do nedalekých Brd. Jen co jsem vyskočil z auta, byl jsem
k nezastavení. Lítal jsem lesem podél cesty, klouzal se na upravené lesní
cestě a nebylo nic, co by mne mohlo zastavit. Vždyť příroda, kterou jsem
svištěl, ta se jen tak nevidí. Všude, kam očadlo dohlédlo, mne doprovázely
vysoké stromy. Pod nadílkou sněhu občas vykoukl keřík borůvčí.
Svištěl jsem do mírného kopečka
sněhem nad kotníky. K člobrdici jsem se klouzal z kopečka po upravené
cestě. Led, který na lesní cestě byl, byl dokonale maskován slabou vrstvou
bílého snížku. To se ví, snažil jsem se, aby i člobrdice z mé radosti něco
měla. Vždy jsem se na kopečku rozeběhl a klouzal se dolů. Až těsně před člobrdicí
jsem změnil směr, abych člobrdici nesrazil. Ale člobrdice si mou legraci
nenechala jen tak líbit. Měla po ruce připravené sněhové koule, které po mne házela,
sotva jsem byl nablízku. To byla taková legranda, že jsem úplně přestal
sledovat okolí.
Jaké bylo mé překvapení, když
jsem se ocitnul na rozcestí. Upravená cesta, po které jsem tlapkal, vedla stále
kupředu. Ostatní cesty byly pokryté neposkvrněným snížkem. Byl jsem na místě,
kde mi očadla přecházela údivem. Nevěděl jsem, zda si vyšlápnout cestičku
v neporušeném sněhu, nebo se vydat kupředu po upravené cestě.
Rozhodování nebylo vůbec snadné.
Nechtěl jsem narušit přirozenou krásu místa, jakou jsem spatřil. Ale snížek
jsem si chtěl užít na maximum. Chvilku jsem tlapkal na rozcestí a nevěděl kudy
kam. Jak jsem tak tlapkal skoro na místě, očadla zmerčila mne moc dobře známé
místo.
Po pravé tlapce, kousek od
prohrnuté cesty, zmerčila ve sněhu ukrytý křížek. Nevím, jak se to mohlo stát,
že jsem si křížku nevšiml dříve. Zda to bylo krásným okolím či hraní
s člobrdicí, kdo ví. Sotva jsem si však křížku všimnul, věděl jsem, kde
jsem a bylo rozhodnuto. Ještě jsem u křížku chvilku poseděl a mohl jsem
pokračovat v toulání.
Stačilo mi jen pár dlouhých skoků
a už jsem se rochnil na cestě v dosud nedotčeném sněhu. S kebulí pod
sněhem jsem chvilku svištěl kupředu, abych se v mžiku vracel
k člobrdici ukázat jí, co jsem vymyslel za lumpačinu.
Cesta mi utíkala krásně od
tlapek. Chvilku jsem si hrál na norníka, chvilku se kochal okolím. Tlapkal jsem
pod majestátními jehličnany, kteří hrdě stráží mladé stromky. Po levé tlapce
jsem občas tlapkal podél mladých stromků. Objevil jsem několik stop od místních
kámošů, podle kterých jsem poznal, že se tudy občas projde lišák, jindy srnka.
Tlapkal jsem stále za famfrňákem,
když se les přede mnou otevřelo a očadla zmerčila chaloupku, ke které se tak
těšila. Chaloupku, která stojí na rozcestí tolika cest, že bych je nespočítal.
Tlapky mne zanesly k jedné z mála cihlových chaloupek uprostřed Brd.
Tlapky mne zanesly
k vysílači Na Burku. Vysílač, který stojí nedaleko chaloupky, ten se mi
moc nelíbí. I chaloupka se zápražím by do okolí lépe zapadla, kdyby byla dřevěná.
Ale když už tu chaloupka stojí, vždy si u ní milerád odpočinu. Kochám se
přírodou kolem a nepřeberným množství cest a pěšinek, které se v tomto
místě potkávají.
Nikdy nevím, kam se mám
z tohoto místa vydat. Mohu se vrátit zpět, kudy jsem přišel. Mohu také
navštívit nedalekou vyhlídku a vrchol Nad Maráskem. Mohu jít hledat studánky,
nebo navštívit přírodní parky a rezervace, kterých je nedaleko nespočet. Kam
mne tlapky dále nesly, to vám štěknu příště. Kam se vydáte vy, o to se se mnou
můžete podělit v komentářích na zdi. Za komentáře budu moc rád.


